Čerpání EU

banner EU
 

Odstraňování starých ekologických zátěží po těžbě ropy za pomocí fondů EU

V návaznosti na usnesení Vlády ČR č. 713 ze dne 27. června 2007, kterým byly do působnosti státního podniku Palivový kombinát Ústí (PKÚ) začleněny činnosti spojené s likvidací ekologických zátěží po těžbě ropy v odpovědnosti státu na území jižní Moravy, připravil PKÚ projekt likvidace starých ekologických zátěží (SEZ) po těžbě ropy a plynu v chráněné oblasti přírodní akumulace vod (CHOPAV) Kvartér řeky Moravy.

Jeho prioritním cílem je přerušení dotačních cest, tj. opakovaná likvidace starých sond, spočívající ve spolehlivém utěsnění vrtů tak, aby ani v budoucnu nemohlo dojít k průniku škodlivin nejen na zemský povrch, ale ani k jejich přetoku do jiných podzemních struktur a následně v odtěžení nadlimitně kontaminovaných zemin a odstranění volné fáze ropy z hladiny podzemních vod. Pouze takto je možno odstranit riziko důsledku již existující nebo v budoucnosti vzniklé havárie spojené s úniky látek škodlivých vodám do horninového prostředí, podzemních a následně i povrchových vod.

V současné době se v zájmovém území sektoru JÚ nachází celkem 255 SEZ. Z tohoto počtu je 110 sond dosud bez provedené likvidace či nedostatečně zlikvidované. Jedná se o většinu SEZ, nacházejících se v ochranných pásmech vodního zdroje nebo v jejich blízkosti. Nápravná opatření jsou směřována k ochraně před jeho znehodnocením. Nerealizací likvidace takovýchto zátěží je vyvoláno reálné riziko kontaminace povrchových a podzemních zásob zdrojů pitné vody a rovněž přírodních ekosystémů, zejména chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) „Kvartér řeky Moravy“. SEZ představují riziko ohrožení vodárensky významného území. Jímací území Moravská Nová Ves tvoří nenahraditelný zdroj podzemních vod, sloužící k zásobování obyvatel pitnou vodou. Jímací území se rozkládá na ploše 1547 ha v pravobřežní údolní nivě řeky Moravy. Jímací území je v provozu od roku 1988.

Palivový kombinát Ústí, státní podnik (dále PKÚ, s. p.) podal dne 30. 11. 2011 v rámci XXIX. výzvy žádost o poskytnutí podpory na akci „Odstranění starých ekologických zátěží po těžbě ropy v prostoru jímacího území Moravská Nová Ves – CHOPAV Kvartér řeky Moravy“ (dále Žádost)

z Operačního programu životní prostředí (dále OPŽP), priority 4.2 – odstraňování ekologických zátěží.

V souladu se zadávacími podmínkami OPŽP – prioritní osy 4.2 byl proces likvidace rozdělen do následujících fází:

  • Analýza rizik
  • Studie proveditelnosti
  • Projekt likvidace SEZ
  • Fyzické provedení relikvidačních a sanačních prací – TISKOVÁ ZPRÁVA (pdf)

V roce 2009 byly zahájeny práce na realizaci analýzy rizik (AR). Během realizace v následujících letech 2010 – 2011 byl proveden podrobný průzkum znečištění v okolí vodního zdroje skupinového vodovodu Podluží a interpretovány výsledky ověřeného znečištění a jeho možného šíření.

V průběhu roku 2010 byly rozpracovány a v roce 2011 na základě odsouhlasené AR byly dopracovány Studie proveditelnosti, Analýza nákladů a přínosů (CBA) a další podklady nutné pro podání Žádosti o dotaci z OPŽP. Zároveň byl v roce 2011 dopracován „Projekt průzkumu a návrhu sanace starých ekologických zátěží – nedostatečně zlikvidovaných sond po těžbě ropy a zemního plynu v sektoru JÚ CHOPAV Kvartér řeky Moravy.“

Ve výběrovém řízení, které bylo vyhlášeno v roce 2012, byl vybrán zhotovitel celého projektu „Sdružení CHOPAV MND Drilling&Services – KLE – ESB – ŽPSV“, zahrnující společnosti MND Drilling&Services a.s. Lužice (vedoucí účastník sdružení), KLEMENT a.s. Řehlovice, Energie – stavební a báňská a.s. Kladno a ŽPSV, a.s., Uherský Ostroh. V měsíci květnu 2013 byl vypracován realizační projekt. Dne 31. 5. 2013 bylo protokolárně předáno staveniště zhotoviteli a 12. 6. 2013 byla zahájena realizace prací.

Státním fondem životního prostředí byla v únoru 2012 potvrzena akceptace Žádosti a projektu byl přidělen CCI kód projektu. Projekt byl v srpnu 2012 schválen Řídícím výborem OPŽP a bylo k němu vydáno souhlasné stanovisko expertů iniciativy JASPERS. V říjnu 2012 byla finální verze Žádosti o dotaci odeslána Evropské komisi ke schválení. Ministerstvo životního prostředí jako Řídící orgán OPŽP dne 7. 12. 2012 akci zaregistrovalo v databázi programového financování EDS/SMVS pod evidenčním číslem 115D242001191. V informačním systému SFŽP je akce evidována pod č. 12105164. Proces schvalování Žádosti o poskytnutí podpory byl po vypořádání veškerých připomínek ze strany Evropské komise úspěšně završen – dne 3. 7. 2014 bylo vydáno ze strany Evropské komise Rozhodnutí o schválení finančního příspěvku z Fondu soudržnosti, následně, dne 7. 7. 2014, bylo vydáno Rozhodnutí SFŽP ČR o poskytnutí dotace.V případě vyčerpání této dotace se bude jednat o nejvyšší obdrženou dotaci na projekt OPŽP programového období 2007 až 2013.

Dne 15. 7. 2014 proběhlo v místě realizace projektu – na jižní Moravě v lokalitě Hodonín – Nesyt Slavnostní zahájení prací. Slavnostního zahájení se zúčastnili za Ministerstvo životního prostředí Ing. Jan Kříž, náměstek ministra ŽP ředitel sekce fondů EU, ekonomiky a politiky životního prostředí, za Ministerstvo průmyslu a obchodu JUDr. Igor Fojtík ředitel odboru zakladatelských činností a majetkových účastí a Ing. Vladimír Šanda z odboru hornictví, dále místopředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – JUDr. Hynek Brom, předseda Českého báňského úřadu – Ing. Ivo Pěgřímek, Ph.D., předseda Obvodního báňského úřadu pro území krajů Jihomoravského a Zlínského – Ing. Jan Brothánek, a rovněž starostové okolních obcí, zástupci zhotovitele prací a další vzácní hosté.

Pro upřesnění rozsahu nadlimitní kontaminace zemin a podzemních vod bylproveden průzkum znečištění, kdy v okolí každé SEZ byla realizována síť maloprůměrových mělkých nevystrojených vrtů. Průzkumné vrty byly hloubeny za účelem odběru vzorků zemin a vody. Počet průzkumných vrtů byl dle potřeby modifikován tak, aby co nejlépe dokumentoval rozsah kontaminace. Odebrané vzorky zemin a vod byly analyzovány v akreditované laboratoři a byly stěžejním podkladem pro vypracování jednotlivých projektů sanace.

Dále je prováděna relikvidace starých ropných průzkumných a těžebních sond. Typový postup relikvidace spočívá v geodetickém zaměření lokalizace podzemního vyústění sondy, v odkopání a ověření stavu ústí sondy a v provedení vlastních technických prací v sondě. Individuálně pro každou sondu je vyhotoven realizační projekt relikvidace, v závislosti na zjištěných skutečnostech o technickém stavu po likvidaci.

Po odstranění tohoto primárního zdroje znečištění jsou prováděnysanační práce. Těžba kontaminovaných zemin okolo starých sond se řídí jednotlivými realizačními projekty sanačních prací, které jsou vypracovány na základě výsledků laboratorních analýz vzorků zemin a vod. Po vytýčení hranic sanačních výkopů je provádí naskrývka ornice do hloubky cca 0,3 m pod povrch terénu. Při této fázi zemních prací jepřítomen pracovník archeologického ústavu, který dozoruje, zda se při zemních pracích neobjeví indicie výskytu archeologických objevů. Dále následujeprojektem daná skrývka nekontaminovaných zemin. Skrytá ornice i podorniční vrstvy jsou deponovány na samostatných mezideponiích v místě a později jsou využity k zpětnému zásypu výkopů. Poté probíhá odtěžba kontaminovaných zemin, při které jepřítomen geologický dozor, a jejich odvoz na biodegradační plochu. Úroveň znečištění, sledovaná parametrem koncentrace v odtěžovaných zeminách, je dokladována analytickými rozbory směsných vzorků zemin. Tento parametr je sledován i při koncovém monitoringu sanačních prací, kdy jsouodebrány projektem předepsané vzorky zemin z kontur a dna výkopu. Zpětný zásyp jerealizován teprve po prokázání, že zbytková koncentrace v okolních zeminách je podlimitní.

Souběžně s odtěžbou zemin probíhá stavební čerpání vody, kontaminované ropnou fází, spojené se sběrem volné fáze ropných uhlovodíků na hladině. Kontaminovaná podzemní voda jeodvážena v cisternách na dekontaminační stanici. Ropné látky jsou průchodem sanační stanicí z vody odseparovány a přečištěná voda je následně vypouštěna. Povolený limit pro vypouštění dekontaminované vody je pravidelně sledován v intervalu 14 dní.

Po zpětném zásypu sanačních výkopů je na místo opět rozprostřena podorniční vrstva a ornice z mezideponie a je provedena rekultivace pozemku.

Veškeré činnosti jsou realizovány v souladu s podmínkami Operačního programu Životní prostředí.

Celková doba provádění realizačních prací projektu bude trvat do konce roku 2015.

Realizací Projektu, tedy provedením relikvidace sond, upřesněním rozsahu znečištění v okolí jednotlivých SEZ a provedením finální sanace zemin a podzemních vod znečištěných nad míru navržených sanačních limitů pro dané území včetně monitoringu, bude s dostatečnou účinností zajištěna ochrana zdrojů podzemní vody v jímacím území Moravská Nová Ves a ochrana ekosystémů na okolním území Natura 2000.

Projekt Jímací území navazuje na dílčí etapy komplexního projektu. Jeho realizací dojde k vyřešení problematiky Sanace SEZ v celém území CHOPAV. Zároveň bude zajištěna ochrana zasažené části CHOPAV Kvartér řeky Moravy, lokality Natura 2000, biosférické rezervace v předmětném území, přírodního parku Mikulčický luh a dalších jedinečných lokalit včetně výskytů chráněných a ohrožených druhů z oblasti fauny i flóry před dalším znečištěním polutanty, a to i z hlediska extrémních povodňových stavů.

Průběh realizace projektu