Řízení korupčních rizik a monitoring kontrol

Korupční riziko je možnost, že při zajišťování činností podniku nastane určitá událost, jednání nebo stav s následnými nežádoucími dopady na plnění schválených záměrů a cílů.

Aktivní řízení korupčních rizik napomáhá identifikovat oblasti se zvýšeným korupčním potenciálem a prověřovat a posilovat existenci a funkčnost kontrolních mechanismů v těchto oblastech. Cílem je nastavit účinné řídicí a kontrolní mechanismy a zajistit efektivní odhalování korupčního jednání.

Řízení korupčních rizik je upraveno interním předpisem a skládá se z následujících fází: hodnocení korupčních rizik, monitoring kontrolních a řídicích mechanismů a prošetřování rizikových oblastí.

3.1.           Hodnocení korupčních rizik

Problematika rizik, včetně rizik korupčních, byla do roku 2015 zahrnuta do vyhodnocování rizik v rámci PKÚ, s. p. Mapa celkových rizik je v rámci podniku každoročně aktualizována vždy k 30. 11. Tato aktualizace probíhá prostřednictvím interního předpisu Metodika správy a řízení rizik, kde jsou vyhodnocována rizika.

Hodnocení korupčních rizik obsahuje:

a) identifikaci a hodnocení korupčních rizik ve všech dotčených oblastech

Katalog korupčních rizik (viz Příloha č. 1) obsahuje vytipované korupční rizikové oblasti, konkrétně: veřejné zakázky, legislativní a právní oblast, nakládání s informacemi; provádění auditů a kontrol; zaměstnanci; účetnictví a finance; správa majetku, jeho pronájem a prodej, stížnosti, petice a oznámení, ostatní.

b) vytvoření mapy korupčních rizik

Mapa korupčních rizik PKÚ, s. p., je každoročně aktualizována a to vždy k 30. 11.

c) stanovení strategie řízení korupčních rizik

Nastavená strategie řízení korupčních rizik je aktualizována na základě vyhodnocování mapy korupčních rizik.

d) přijetí opatření ke snížení pravděpodobnosti či dopadu korupčních rizik

Ke všem rizikům, která jsou identifikována v rámci mapy korupčních rizik, jsou přijímána relevantní opatření ke snížení či úplné eliminaci těchto rizik. Základem těchto opatření je dodržování právních a vnitřních předpisů.

3.2.           Monitoring kontrolních mechanismů odhalujících korupci

Monitoring mechanismů používaných k identifikaci, resp. k odhalování korupčních rizik je zabezpečen pravidelným ověřováním. Hodnocení úrovně řídicích a kontrolních mechanismů je zásadní z toho hlediska, jak jsou účinné pro zabránění či odhalení korupčního jednání. V případě potřeby je nutné přijímat opatření posilující tyto mechanismy. Zvýšené úsilí bude směřovat zejména do oblastí, v nichž je riziko korupce hodnoceno jako klíčové (s vysokým stupněm významnosti).

3.3.           Prošetřování rizikových oblastí

V oblastech, v nichž je riziko korupce hodnoceno jako klíčové (s vysokým stupněm významnosti), je třeba provádět pravidelná prošetřování s cílem identifikace a vyhodnocení skutečností nasvědčujících výskytu korupčního jednání. Pravidelná prošetřování provádí referát vnitřní kontroly a identifikuje oblasti se zvýšeným korupčním potenciálem.

Vedení podniku zřídilo nezávislou etickou komisi, která provádí prošetření veškerých oznámení. Prošetření prováděná etickou komisí má za cíl shromáždit fakta k posouzení podezření z porušení zákona nebo interních předpisů a případně doporučit vedení podniku následná opatření.

Etická komise se ve své činnosti zabývá i samotnou implementací a dodržováním etického kodexu jako celku, což představuje také jeden z jejích hlavních cílů. Etická komise si klade za cíl posílit loajalitu zaměstnanců k podniku a podílet se na identifikaci zaměstnanců s cíli a hodnotami podniku. Vedoucí zaměstnanci při výkonu své pracovní činnosti jdou příkladem vlastním naplňováním a dodržováním etického kodexu.

Pravomoc a působnost etické komise je vymezena interními předpisy, ve kterých jsou stanoveny zejména požadavky na jednotlivé její členy včetně povinnosti mlčenlivosti ve vztahu k záležitostem a informacím, o kterých se členové dozvědí při své činnosti či v souvislosti s ní. Jedním z hlavních úkolů je prověřovat případy oznámení či upozornění na korupční a neetické jednání.