Chabařovice


Historie

Zvláštnost historie vývoje ústecko-chabařovické oblasti se odráží v existenci značné roztříštěnosti důlních majetků. V 19. století bylo intenzivně dolováno na malých dolech, velkoplošné systematické dobývání mohly zajišťovat pouze velkokapitálové společnosti. Před 2. světovou válkou těžilo v ústecko – teplické oblasti asi 10 hnědouhelných dolů. Těžilo se formou hlubinného dobývání, lomové dobývání bylo provozováno pouze v okrajových partiích ložiska, kde byla sloj mělce uložena.

V roce 1946 byl vydán statut národních průmyslových podniků a na jeho podkladě byly ustaveny Severočeské hnědouhelné doly, národní podnik Most, pod jehož správou byla organizována většina důlních podniků.

Výměrem Ministerstva paliv byly k 1. 1. 1957 zrušeny bez likvidace národní podniky důl Milada a důl Gustav a jejich majetek byl převeden do správy SHR – důl Prokop Holý, národní podnik Tuchomyšl. Součástí podniku byly i doly Prokop Holý a 5. květen.

V roce 1958 byl na základě výměru Ministerstva paliv změněn název národního podniku na SHR – důl Antonín Zápotocký, národní podnik Úžín.

Po částečném útlumu hlubinného dobývání v 60. letech se na tomto území začalo vlivem výhodných geologických podmínek prosazovat povrchové dobývání hnědého uhlí.

Na všech dolech, které byly součástí podniku, kromě dolu Prokop Holý, se těžilo formou povrchového dobývání. V roce 1962 byl do působnosti národního podniku začleněn lignitový důl Kristina v Hrádku nad Nisou. Byl součástí podniku až do ukončení těžby lignitu v roce 1972.

V roce 1968 byl předmět činnosti podniku rozšířen o výrobu tlakového plynu a vedlejších produktů z hnědého uhlí. S národním podnikem byla sloučena Tlaková plynárna a název byl změněn na SHR – Palivový kombinát Antonína Zápotockého, národní podnik Úžín.

Hlavním odběratelem uhlí byla Tlaková plynárna, vybudovaná v přímém sousedství povrchového dolu A. Zápotocký. Dalšími odběrateli byly Teplárna Trmice a tepelné elektrárny. V provozech Tlakové plynárny se vyráběl svítiplyn, vedlejší plynárenské produkty, jako dehet, čpavková voda, kapalný dusík, kapalný kyslík, fenolový a aromatický koncentrát. V roce 1972 bylo změněno sídlo podniku a nový název byl SHR – Palivový kombinát Antonína Zápotockého, národní podnik Ústí nad Labem.

V roce 1975 z rozhodnutí Ministerstva paliv a energ. byl název změněn na SHR – Palivový kombinát Antonína Zápotockého, koncernový podnik Ústí nad Labem.

K poslední změně názvu došlo v roce 1991, a to na Palivový kombinát Ústí, státní podnik, Ústí nad Labem.(Od 23. září 2013 – zapsána v OR nová adresa sídla státního podniku: Hrbovická 2, 403 39 CHLUMEC).

V roce 1992 byl vyčleněn z působnosti státního podniku PKÚ závod Tlaková plynárna.

LOM CHABAŘOVICE

Území bývalého lomu Chabařovice se nachází v nejvýchodnější částí severočeské hnědouhelné pánve v těsné blízkosti města Ústí nad Labem, Chabařovice a Trmice. Důvodem otvírky lomu bylo především zabezpečení kvalitního energetického uhlí pro tlakovou plynárnu Úžín a teplárnu Trmice. Těžební činnosti lomu začala v roce 1977, kdy se těžba přesunula z lokality bývalého lomu Barbora III. V té době byl těžební postup lomu Chabařovice směrován od východu na západ k obci Roudníky, následně se porubní fronta v celé své délce přesměrovala na sever k městu Chabařovice.

Chabařovické uhlí bylo pro svůj bezkonkurenčně nejnižší obsah síry v ČR (0,35 %), jakož i ostatních karcinogenů, nejlépe vyhovovalo podmínkám pro minimalizování zátěží životního prostředí v době inverzních stavů.

Chabařovické uhlí bylo pro své chemické a fyzikální vlastnosti vyhledávaným palivem zejména v době zhoršených rozptylových podmínek v ovzduší. Důvodem byl nízký obsah síry v hodnotě až 0,35 % v sušině, který byl nejnižší v celé České republice. Roční těžba od poloviny osmdesátých let minulého století překračovala 5 miliónů tun hnědého uhlí. Za celé období báňské činnosti lomu Chabařovice bylo vytěženo 61 miliónů tun uhlí a odtěženo 262 mil. m3 zemin.

Celospolečenským zájmem té doby byla povrchová těžba hnědého uhlí s vytěžení uhelné sloje v celé své mocnosti. Negativním důsledkem tohoto řešení se stalo nejenom zvýšením prašnosti, hlučnosti a emisí, ale i likvidace obcí Vyklice, Hrbovice, Tuchomyšl, Otovice, Lochočice, Žichlice a části města Chabařovice, včetně devastace okolní krajiny.

 

Koncepce lomu byla velkostrojová, doprava pasová, šíře 1200 a 1800 mm. Těžbu prvního a druhého řezu zajišťovalo kolesové rypadlo KU 800. Na třetím a čtvrtém řezu těžilo kráčivé korečkové rypadlo RK 5000 a na posledním prac. horizontu těžila dvě korečková rypadla RK 400. Na výsypkách byly nasazeny zakladače ZP 2500, ZP 1500 a dva zakladače ZP 6600.

Těžbu v lomu na mnoha místech komplikovaly oblasti ložiska narušené hlubinným dobýváním a nezavalené důlní prostory, což představovalo nebezpečí vzniku požárů, ohňů, zápar, nebezpečí propadnutí a j.

Lom Chabařovice se od svého vzniku potýkal i s nedostatkem výsypných prostorů. Podloží uhelné sloje s velkým úklonem u výchozu neumožňovalo ihned zakládat vnitřní výsypky. První zeminy na Lochočickou výsypku byly zakládány již v roce 1968. V roce 1989 z důvodu havarijního stavu se zakladač přesunul do prostoru Žichlické výsypky, kde se zakládalo do roku 1995.

Vytěžené uhlí se upravovalo již v uhelném lomu na pasových linkách pomocí drtičů. Tyto zajišťovaly optimální kusovitost uhlí a částečnou selekci uhlí – hlušina.

Před vstupem na uhelné depo, se čtyřmi redeponovacími kolesovými stroji, byla vybudována hrubá drtírna. Tato byla časem odstraněna, protože drtiče na DPD na lomu stačily zajistit potřebnou velikost zrna do průměru 200 mm. Jemná drtírna byla vybavena diskovými a kladivovými třídiči pro výrobu palivových a topných směsí. Na třídírně probíhalo vlastní třídění – ruční vybírání hlušin zrna nad 40 mm a třídění na rotačních třídičích. Výsledné produkty byly expedovány odběratelům. Na uhelném prádle bylo realizováno praní s výchozími produkty: prané uhlí, Pb prach, hlušina.

Postup porubní fronty Lomu Chabařovice probíhal podle plánu až do roku 1988, kdy se lom kriticky přiblížil k chabařovické ocelárně, která měla být již zlikvidována. Na základě žádosti tehdejšího vedení ocelárny se rozhodlo o zalomení porubní fronty s cílem prodloužit životnost ocelárny. Toto opatření si vyžádalo vysoké investice. Lom pak postupoval dále až do roku 1991, kdy bylo Usnesením vlády ČR rozhodnuto o zastavení Lomu Chabařovice. Byly stanoveny závazné linie dostoupení těžby hnědého uhlí se současným požadavkem na změnu dobývacího prostoru a na odepsaní zásob za takto vymezenou linií. Dle těchto usnesení byly provedeny odpisy zásob vynětím z evidence a převodem zásob do nebilančních. Další vývoj je již poznamenán postupným útlumem a likvidací.

V roce 1993 byl zpracován, předložen a následně MPO schválen Technický projekt likvidace a sociální program Lomu Chabařovice I. Samotný útlum s využitím dotace ze státního rozpočtu byl zahájen v roce 1994. Při postupném omezování těžby uhlí a skrývky však i nadále zůstávala otevřená otázka způsobu likvidace samotné zbytkové jámy, kde v podstatě byly řešeny dvě varianty: mokrá a suchá. Situace byla velmi složitá, řešení značně náročné a hledání vyhovujících závěrů obtížné.

Na základě jednání Sdružení pro revitalizaci území dotčeného těžbou Lomu Chabařovice byla odsouhlasena varianta mokrá. Volba této varianty byla ovlivněna nejen nutností vybudování chybějící rekreační oblasti pro obyvatele Ústí nad Labem a okolní obce v území zdevastovaném dlouhodobou hornickou činností, ale i neúměrně vysokými náklady, které by bylo nutné vynaložit na zasypání jámy do úrovně původního terénu.

Výsledkem řešení, směřujících ke snížení nákladů na útlum a snížení stavu zaměstnanců, byl vznik Chlumecké akciové a.s. v roce 1995. Uvedená společnost při svém vzniku převzala do pronájmu část majetku a 600 zaměstnanců s. p. PKÚ s tím, že pro s. p. PKÚ bude zajišťovat přednostně všechny služby s činností s. p. PKÚ související.

Útlum těžební činnosti probíhal v souladu s přijatými závěry. V prosinci 1996 byl zastaven provoz třídírny i prádla a od dubna 1997 skončila veškerá těžba, zpracování a odbyt uhlí.

Ještě do roku 2000 byla těžební technologií realizována sanační skrývka o objemu cca 15 mil. m3 zemin z předpolí lomu, kdy tyto zeminy byly souvisle ukládány o mocnosti cca 15 m na celé dno lomu. Důvodem realizace této sanační skrývky bylo zabezpečení stability vnitřní výsypky, utěsnění uhelné sloje, přesypání dna lomu proti vzniku zápar a ohňů a zároveň jako ochrana proti případným nežádoucím výluhům z uhelných zbytků, zajištění nepropustnosti budoucího jezera a upravení morfologie vybrané části dobývacího prostoru tak, aby toto území bylo bez dalších mimořádných nákladů využitelné pro budoucí rekreační aktivity. Poslední technologický celek s rypadlem KU 800, DPD 1800 mm a zakladačem ZP 6600, který zajišťoval zasypání dna zbytkové jámy zeminou v souladu se schváleným plánem likvidace a příslušnými dodatky, byl zastaven v březnu 2000.

Zastavovaná těžební technologie, včetně prostředků pomocné mechanizace, nemovitosti, materiál, náhradní díly na velkostroje, pasová doprava apod. byly nabízeny důlním společnostem a ostatním zájemcům. Těžební technologie, včetně nabízených náhradních dílů, o které nebyl projeven zájem, byla fyzicky zlikvidována.

Zahlazování následků hornické činnosti na lomu Chabařovice probíhá na základě rozhodnutí Obvodního báňského úřadu v Mostě č. j. 2532/98 ze dne 14. 9. 1998 o povolení hornické činnosti podle Plánu likvidace lomu Chabařovice. Rozhodnutím MŽP ČR v dubnu 1999 (aktualizace v červenci 2004) byl schválen Generel rekultivací do ukončení komplexní revitalizace území dotčeného těžební činností PKÚ, s. p., podle něhož se v rámci zahlazování následků hornické činnosti v prostoru bývalého hnědouhelného lomu Chabařovice provádějí sanační a rekultivační práce.

Celé revitalizované území je rozděleno na jednotlivé plochy, které jsou samostatně projekčně řešeny s návazností na okolní území. Rekultivační práce zahrnují provedení nezbytných terénních úprav, vybudování odvodňovacích příkopů, přístupových cest a biologickou rekultivaci, která je dělena na lesnickou, zemědělskou a ostatní. Samotné jezero a vybudované vodní nádrže představují rekultivaci hydrickou. Cílem terénních úprav je urovnání povrchu, odstranění bezodtokových lokalit, úprava svahů do sklonu potřebného k zalesnění a vytvarování výsypky. Vytvořením sítě lesních cest je zajištěn bezproblémový přístup k ploše pro údržbu a ošetřování porostů. Odvodňování je realizováno vybudováním odvodňovacích příkopů se zaústěním do jezera. Po provedení terénních úprav včetně odvodnění a zpevnění cestní sítě byla zahájena biologická rekultivace.

Lesnický způsob rekultivace je využíván především pro svou hydrickou, protierozní, stabilizační, asanační, klimatickou a rekreační funkci, zalesňování je základní metodou rekultivace. Pro výsadby jsou vybírány druhy odpovídající stanovištním podmínkám, jako cílové dřeviny jsou voleny dub letní, javor mléč, jasan ztepilý, habr obecný, borovice lesní, modřín opadavý, jako pomocné olše šedá, lepkavá, lípa srdčitá, malolistá, jako vtroušené jeřáb ptačí, topol osika, třešeň ptačí. Okrajové partie lesních výsadeb tvoří keře líska obecná, brslen evropský, kalina obecná, zimolez pýřitý. Složení a postup výsadby jsou upraveny pro stanoviště s normálním vlhkostním režimem a pro stanoviště se zvýšenou půdní vlhkostí (jasan, olše, vrba, topol). Na ploše uhelného depa a depa titaničitých jílů jsou zvoleny v mládí rychleji rostoucí a stanovištně méně náročné druhy, které pomohou k rychlejšímu odclonění plaviště popílku od budoucího jezera.

V rámci zalesnění jsou místně vysazovány regionální biokoridory a lokální biocentra. Po základní výsadbě probíhá následná pěstební péče, až do doby, kdy plocha vykazuje charakter zapojeného lesního porostu a je možné ji prohlásit za dokončenou. Pěstební péče zahrnuje především tyto činnosti: okopávka sazenic, vyžínání buřeně, hnojení, nátěr sazenic proti okusu zvěří, prořezávka. Pro zřízení zemědělských ploch byla využita deponovaná ornice získaná ze záborů souvisejících s těžební činností. K biologickému oživení překryvné vrstvy je realizován meliorační agrocyklus (smykování, vláčení, výsev jetelotravní směsi, kosení s rozřezáním zelené hmoty), cílovou kulturou jsou trvalé travní porosty. V závislosti na aktuálních podmínkách umožňuje tento způsob rekultivace intenzívní nebo extenzívní obhospodařování.

Ostatní rekultivace zahrnuje účelové komunikace, odvodňovací příkopy, zpevněné plochy, zatravnění

a ostatní veřejnou zeleň. Zatravnění je prováděno bez předchozího převrstvení ornicí a bez intenzivního hnojení, plochy budou využívány extenzívně. Doporučená travní směs má omezené nároky na hnojení a údržbu, ve složení jílek vytrvalý, kostřava červená, lipnice luční, psineček tenký, jetel plazivý.

Základem řešení sanace a rekultivace lomu je hydrický způsob rekultivace jeho zbytkové jámy, tzn. napouštění vodou. Zatápění zbytkové jámy bylo zahájeno 15. 6. 2001. Více informací zde.

V roce 2004 byly zahájeny práce na protiabrazivním opatření a opevnění břehů. Trvalá ochrana byla provedena kamenným zásypem po celém obvodu jezera. V místech, která budou v severních a západních částech určena pro koupání a slunění, bylo opevnění upraveno tak, aby byl umožněn snadný vstup do jezera. Průběžná ochrana břehu při napouštění jezera byla provedena kombinací geotextilie s hydroosevem.

V roce 2005 byly dokončeny práce na objektu „Převedení vody z jezera Chabařovice do řeky Bíliny“. Vybudování uzavíratelného propojovacího objektu mezi jezerem a stařinovým systémem, tzv. přelivový vrt, který umožňoval využití částečně i stařinové vody k napouštění jezera.

Kolaudační řízení stavby, která vymezuje hranice jezera Chabařovice a určuje jeho konečný tvar, proběhlo v roce 2006 a Krajským úřadem Ústeckého kraje bylo vydáno povolení k užívání stavby vodního díla.

V roce 2006 byla zprovozněna cyklotrasa (označ. 3009), která vede rekultivovaným územím vnější výsypky bývalého lomu Chabařovice, a navazuje na již vybudovanou cyklotrasu propojující hřeben východních Krušných hor s Milešovským středohořím.

V roce 2011 byly rozpracované rekultivační akce na celkové výměře 902,98 ha, z toho 58,33 ha zemědělská rekultivace, 425,43 ha lesnická rekultivace, 256,94 ha hydrická rekultivace a 162,28 ha ostatní rekultivace. V roce 2012 byly zahájeny rekultivační práce na zbývající části plochy Depo titaničitých jílů a svahu Rabenov. Na všech plochách probíhala biologická rekultivace, popř. pěstební péče po skončení základního cyklu biologické rekultivace.

Mezi stěžejní problémy revitalizace území patří dosažení optimální výsledné kvality vody jezera, využitelné pro účely ekologické a pro koupání. Kvalita vody je pravidelně sledována pomocí odebírání vzorků u tzv. monitorovacích míst. Zároveň jsou prováděny podvodní průzkumy pro zjištění stavu rybí osádky po provedených bioregulačních zásazích do jezera. V rámci bioregulačních opatření byly do jezera vysazeni bolen, štika, sumec. Z povodí jezera do JCH pronikly Okoun říční, Perlín ostrobřichý, Cejn velký, Plotice obecná. Z měkkýšů byl prokázán výskyt plžů plovatky bahenný, plovatky nadmuté. Vodní rostlinstvo tvoří Rdest kadeřavý, vláskovitý, Stolístek klasnatý, Růžkatec ponořený, Vodní mor kanadský. Z nižších rostlin byly pozorovány zelené řasy a povlaky hnědých řas. Vodní ptactvo zastupují Lyska černá, Potápka roháč, Volavka popelavá, Labuť velká, Polák velký, Polák Chocholačka.

Zájmové území lomu Chabařovice spadá do povodí řeky Bíliny. V souvislosti s lomovou těžbou byly významným způsobem ovlivněny vodohospodářské poměry, jednalo se o přeložení původních koryt potoků, zřízení retenčních nádrží a zahájení čerpání důlních vod. Z důvodu ochrany lomu Chabařovice před přítoky povrchových vod ze západu byly zřízeny dvě nádrže – Modlany a Kateřina. Pro odvodnění svahů kolem jezera byl vybudován systém příkopů. Stavba „Převedení Modlanského potoka“ okolo jezera Chabařovice odvádí běžné průtoky z příkopů jižních svahů (výsypky Lochočice). Napojením stavby do objektu „Převedení vody z jezera Chabařovice do řeky Bíliny“ jsou vody odváděny přímo do řeky Bíliny mimo vlastní jezero. Stavbou „Převedení vody z jezera Chabařovice do řeky Bíliny“ byly nadbytečné vody z jezera svedeny propojovacím zatrubněním do otevřeného příkopu, který je zaústěn do řeky Bíliny. Trasa je vedena od výpustného objektu situovaného na východních svazích jezera směrem k bývalému uhelnému depu, za tělesem dráhy se trasa přiklání ke korytu původního Zalužanského potoka a pokračuje k areálu Teplárny Trmice, kde je vedena stávajícím korytem až k řece Bílině. Celková délka vodorovného propojení je 1,1 km, z toho zatrubněná část je v délce 0,8 km a otevřené koryto 0,3 km.

V průběhu roku 2013 pokračovaly rekultivační práce v prostoru zbytkové jámy lomu Chabařovice, jednalo se zejména o pěstební péči na rozpracovaných rekultivacích – severní, východní, západní svahy, vnitřní výsypka I. a II. etapa, svahy Roudníky, plochy pro rekreační využití, uhelné depo, část Lochočické výsypky, Svahy nad plavištěm, Depo titaničitých jílů a svah Rabenov – část A, pravidelně byla sledována kvalita povrchových vod odběrem a analýzou vzorků, včetně vzorků z povodí a z příkopového systému za účelem zabezpečení požadované kvality vody v jezeře Chabařovice, rovněž byly pravidelně kontrolovány důlní vody vypouštěné do veřejné vodoteče odběrem vzorků dle podmínek stanovených vodoprávním rozhodnutím.

Dále probíhala kontrola stavu opuštěných důlních děl (ODD) v právní odpovědnosti Palivového kombinátu Ústí, s. p. v oblasti Ústí nad Labem – Teplice. V rámci pravidelných ročních kontrol bylo v roce 2013 zkontrolováno 111 ODD, kdy byl v několika případech doplněn zásyp. Vážnější závady nebyly při těchto kontrolách zjištěny. Dále byla provedena kontrola šesti ODD ze čtyř bývalých hlubinných dolů v oblasti Ústí nad Labem – Teplice, a ukončena likvidace devíti ODD v souladu s platnou báňskou legislativou.

V rámci postupného zpřístupňování oblasti v okolí jezera Milada širší veřejnosti byla dne 22. 9. 2013 slavnostně otevřena naučná stezka vedoucí z města Chabařovice k jezeru Milada. Naučná stezka vznikala ve spolupráci s Dobrovolným svazkem obcí (dále jen DSO) Milada a Palivového kombinátu Ústí, s. p. Trasa v celkové délce 3,5 km, začíná před radnicí města Chabařovice, pokračuje okolo Chabařovického hřbitova, kde následně navazuje na alej, která vede až na hranu zbytkové jámy bývalého lomu Chabařovice (dnešního jezera Milada) a pokračuje směrem k bývalé Chabařovické ocelárně odkud je trasa vedena zpět do města Chabařovice. Na začátku naučné stezky je osazena situační mapa naučné stezky a v rámci stezky jsou osazeny 4 ks informačních tabulí, seznamující návštěvníky s historií přilehlého území, historií hlubinného dobývání uhlí, způsobem provádění rekultivací dle „Generelu rekultivací“ a informace o vyskytující se fauně a flóře. Na informačních tabulích jsou dále pro nejmladší návštěvníky připraveny vědomostní kvízy týkající se předmětné oblasti.

V průběhu roku 2014 pokračovaly rekultivační práce a pěstební péče na rozpracovaných rekultivacích řízené podle generelu rekultivací, v rámci zahlazování následků hornické činnosti v oblasti důlních děl byla nadále zajišťována kontrola a likvidace hlavních důlních děl (celkem se jedná o 149 důlních děl na území Ústeckého kraje).

 

Současnost

V rámci zahlazování následků hornické činnosti v současné době pokračují rekultivační práce dle Generelu rekultivací do ukončení komplexní revitalizace území dotčeného těžební činností Palivového kombinátu Ústí, s. p., na lokalitě Chabařovice, v prostoru vnitřní výsypky a svahů lomu Chabařovice. Jedná se o pokračující pěstební péči na rozpracovaných rekultivacích (Lochočice, vnitřní výsypka, severní svahy, východní svahy, svahy nad plavištěm, depo titaničitých jílů), následnou pěstební péči (svahy Roudníky, plochy pro rekreační využití, uhelné depo, severní svahy 2. etapa) a rekultivaci (Svahy Rabenov).

Základem řešení sanace a rekultivace lomu je hydrický způsob rekultivace jeho zbytkové jámy, tzn. napouštění vodou. Napouštění jezera Milada bylo ukončeno k 8. 8. 2010, dále probíhá ověřování parametrů vodohospodářské soustavy jezera, a to do konce roku 2017.

Podle generelu rekultivací aktualizo-vaného k 31. 12. 2014 tvoří celkové rozpracované rekultivační akce 871,5 ha, z toho 52 ha zemědělské rekultivace, 329 ha lesnické rekultivace, 281 ha hydrické rekultivace a 210 ha ostatní rekultivace.

Rekultivační činnost probíhá v souladu s vydanými správními povoleními a podle projektových dokumentací či projektů návazné pěstební péče, které jsou projednávány s orgány státní správy v oblasti ochrany ZPF, lesa i přírody a krajiny.

V rámci zahlazování následků hornické činnosti v oblasti důlních děl je zajišťována kontrola a likvidace hlavních důlních děl.

Současně probíhá realizace převodu nepotřebného majetku státu, vypořádání majetkoprávních vztahů a restitučních nároků. Kompletní správu majetku v rozsahu lokality Chabařovice, bývalé lokality Doly Nástup Tušimice a Palivového kombinátu Vřesová, státní podnik, zajišťuje oddělení správy majetku s. p. PKÚ na podnikovém ředitelství v Chlumci.

Zpřístupnění a následné využívání území dotčeného těžební činností je podmíněno, kromě dokončení rekultivace, rovněž zrušením dobývacího prostoru. Ukončení hornické činnosti a zrušení dobývacího prostoru jsou dalšími z postupných kroků, jejichž cílem je definitivní předání rekultivovaného území veřejnosti k budoucímu využití.

O ukončení hornické činnosti a zrušení dobývacího prostoru požádal PKÚ, s. p. Obvodní báňský úřad v Mostě v prosinci 2014. Hornická činnost na lomu Chabařovice byla ukončena k 18. 12. 2014 na základě splnění veškerých podmínek podle Plánu likvidace lomu Chabařovice. Následně bude požádáno o redukci chráněného ložiskového území v hranicích zrušeného DP Chabařovice. Na základě místního šetření Obvodního báňského úřadu pro území kraje Ústeckého, konaného dne 26. 3. 2015 na PKÚ, s. p., bude vydáno rozhodnutí o zrušení dobývacího prostoru, čímž dojde k uvolnění předmětného území z báňské legislativy a pohyb osob se nadále bude řídit obecnou legislativou.

V souvislosti s postupným dokončováním komplexní revitalizace území lomu Chabařovice vstoupil PKÚ, s. p. do jednání s Dobrovolným svazkem obcí jezera Milada, který byl založen v roce 2006 a sdružuje města Ústí nad Labem, Chabařovice, Trmice a obec Řehlovice. Svazek obcí Milada se zaměřuje na přípravu projektů, jejichž cílem je vybudování infrastruktury pro cestovní ruch, rozvoj rekreace a turistického ruchu v revitalizovaném území, ochranu přírody a životního prostředí a aktivity směřující k rozvoji celé zájmové oblasti kolem jezera Milada. Ve spolupráci s Dobrovolným svazkem obcí jezera Milada je pro oblast jezera Milada připravován návštěvní řád a přístupový režim. Dne 30. 5. 2015 se uskuteční Víkend na Miladě – akce plánovaná k otevření prostoru jezera Milada pro veřejnost.

Budoucnost

Základním předpokladem pro následné využití území dotčeného těžební činností Palivového kombinátu Ústí, s. p., na lokalitě Chabařovice, je dokončení komplexní revitalizace území podle dokumentací schválených příslušnými orgány státní správy. Jedná se především o Plán likvidace lomu Chabařovice schválený Obvodním báňským úřadem v Mostě rozhodnutím o povolení hornické činnosti z roku 1998 a o Generel rekultivací schválený rozhodnutím Ministerstva životního prostředí v roce 1999. Konečným cílem komplexní revitalizace je zpřístupnit sanované a rekultivované území veřejnosti a umožnit jí území plnohodnotně využívat pro příměstskou rekreaci.

Náhradou za Chabařovický lom s nejekologičtějším a nejkvalitnějším nízkosírnatým uhlím v ČR bude rozlehlá rekreační zóna s jezerem. Jedná se o první hydrickou rekultivaci velkého povrchového dolu v České republice u kterého po ukončení těžby sanační a rekultivační práce dospěly do stadia, kdy zbytková jáma po těžbě je zaplavována vodou. Zatápění zbytkové jámy vodou bylo zahájeno 15. června 2001, ukončeno bylo dne 8. 8. 2010, dosažením konečného stavu provozní hladiny na kótu 145,7 m n.m. Při dosažení této hladiny byl objem vody v jezeře 35,601 mil. m3 a rozloha 252,2 ha.

Zrekultivované území bude sloužit všestrannému využití – pro rekreaci, oddych, turistiku, sport, rybolov, příp. pro další aktivity. Současně bude plnit významnou funkci krajinně estetickou i ekologickou.

V budoucnu se předpokládá pokračování v realizaci převodu nepotřebného majetku státu, vypořádání majetkoprávních vztahů a restitučních nároků.