Kohinoor

kategorie: Střediska
publikováno: 26. 1. 2020

Důl Kohinoor - středisko Kohinoor (Most)

Historie


Lokalita Kohinoor – Důl Kohinoor


Důl Kohinoor II se nachází v Ústeckém kraji, severně od města Most u obce Mariánské Radčice. Těžební činnost spočívala v hlubinné exploataci hnědouhelného ložiska, kterou důl provozoval v dobývacím prostoru Lom II a rozkládá se na katastrálních územích: Mariánské Radčice, Lom u Mostu, Libkovice u Mostu, Konobrže, Růžodol, Dolní Litvínov a Louka u Litvínova.

Provoz dolu Kaisergrube začal v roce 1901. Po první světové válce byl důl přejmenován na Jan II, v roce 1913 pak na Kohinoor II.

V roce 1945 byly veškeré důlní podniky v severočeském revíru znárodněny a včleněny do národního podniku Severočeské hnědouhelné doly Most – SHD. Po znárodnění byl důl Kohinoor II samostatným závodem národního podniku Severočeské hnědouhelné doly.

V 70. letech byla zahájena otvírka nového rozsáhlého revíru Východní pole, se zahájením těžby v roce 1976, v 80. letech byla zahájena otvírka revíru Severovýchodní pole, připravovaného pro novou technologii dobývání mocné uhelné sloje – stěnování. Tato metoda postupně nahradila do té doby hlavní těžební metodu – komorování na zával v lávkách.

V roce 1983 byl proražen spojovací překop Kohinoor – Pluto, účelem bylo převedení těžby z dolu Pluto na důl Kohinoor a vytěžení uhelných zásob vázaných do té doby ochranným pilířem areálu Pluto. Ze stejného důvodu došlo ke spojení dolů Kohinoor a Gottwald v roce 1994.

V roce 1991 došlo ke změně názvu na Doly Hlubina, s. p. Po založení Mostecké uhelné společnosti a.s. v roce 1993 se stal podnik Doly Hlubina, s. p. divizí MUS a.s.

V rámci útlumu uhelného hornictví bylo rozhodnuto o ukončení těžby na dole Kohinoor, pro realizaci útlumového programu byla ustanovena samostatné akciová společnost Důl Kohinoor a.s. Řádná těžba na Dole Kohinoor byla ukončena k 31. 8. 2002. Celkem bylo vytěženo 52 319 850 tun uhlí.

K 1. 1. 2004 byla prodána státu část podniku Důl Kohinoor (bez lokality Centrum) a lokalita Ležáky a byly začleněny do Palivového kombinátu Ústí, s. p. Od téhož roku zajišťuje Palivový kombinát, s. p. zahlazování následků hornické činnosti po hlubinné těžbě dolu Kohinoor. Byla provedena biologická rekultivace s cílem většinu území navrátit zemědělskému využití, část ploch, nevhodná pro zemědělské využití, byla zalesněna. Z hlediska zahlazování následků hornické činnosti v lokalitě Kohinoor byly rekultivační práce již dokončeny.

V roce 2010 bylo zahájeno čerpání důlních vod na dole Kohinoor nově vybudovanou technologií. Je tak zajištěno trvalé odvodňování centrální části SHP. Čerpané důlní vody jsou odváděny do retenční nádrže a z té jsou dále odváděny do Mračného potoka a řeky Bíliny.

V roce 2012 byla dokončena realizace pěstební péče o mladé lesní výsadby v rámci biologické rekultivace. V roce 2013 byly zahájeny průzkumné práce k zjištění stavu hlavních důlních děl (jam) ústících na povrch. Cílem je snížení rizika obecného ohrožení osob a omezení majetkové újmy v okolí těchto děl.

V roce 2013 byla zahájena projektová příprava Biotechnologického systému k úpravě a čištění důlních vod. Po úpravě čištěním by měly být důlní vody vhodné i k doplnění odparu z volné hladiny jezera Most. Spuštění provozu se plánuje na rok 2020.

V rámci zahlazování následků hornické činnosti pokračuje čerpání důlních vod. Prostor dolu Kohinoor je z hydrogeologického hlediska nejvhodnější místo pro udržování hladiny důlních vod na určité úrovni, která vyhovuje plánovaným postupům povrchového hnědouhelného lomu Bílina i budoucímu rozvoji těžební lokality lomu Československé armády v mosteckém regionu.

Rekultivace prováděné na území po hlubinné těžbě dolu Kohinoor byly po dokončení předány k zemědělskému využití. Samotné jezero a zalesněné okolní svahy nejen krášlí krajinu, ale staly významným evropským zimovištěm ptáků.


Lokalita Kohinoor – Lom Most


Lokalita lomu Most se nachází v centrální části severočeské hnědouhelné pánve severně od města Most.

Ve vývoji území došlo z historického hlediska k mnoha výrazným změnám, které vznikaly v důsledku antropogenní činnosti, kdy člověk zcela účelově přetvářel krajinu. Negativní antropogenní vliv na krajinu přetrvával až do nedávné minulosti, ale v současné době rekultivační práce pozvolna zahlazují následky povrchové velkolomové těžby uhlí a těžbou poškozená krajina se postupně mění v ekologicky stabilní i hygienicky přijatelné životní prostředí.

Těžba hnědého uhlí zde začala na přelomu 19. a 20. století. V roce 1900 došlo k založení hlavního dolu Richard. V roce 1924 se změnil na povrchový lom. Po znárodnění v roce 1952 byl přejmenován na lom Ležáky I. Obdobný osud měl ve stejném roce založený důl Evžen. Hlubinný důl se později přeměnil na lom, který byl v roce 1952 nazván Ležáky II a spojen s lomem Ležáky I.

V roce 1971 byla zahájena těžba v uhelném pilíři samotného města Most, jejíž podmínkou byla postupná likvidace historické části města, schválená roku 1964. Vznikl tak lom Most. Největší rozšíření povrchové těžby v oblasti bylo zapříčiněno právě otevřením lomu Most a jeho spojením se zahlubujícími se lomy Ležáky. Stejně jako historický Most musely těžbě ustoupit i obce Pařidla, Konobrže, Kopisty a Střimice.

Od roku 1995 se těžba postupně utlumovala. V roce 1996 byl vypracován a schválen technický projekt „Likvidace lomu Ležáky“, který obsahuje i hodnocení vlivů na životní prostředí. Ještě v tomtéž roce byla zahájena likvidace vyřazené důlní technologie i objektů a samotná těžba uhlí byla definitivně ukončena k 31. 8. 1999.

První rekultivační práce odstartovaly již v 70. letech 20. století. Rekultivační činnost zde probíhá dodnes.

K 1. 1. 2004 byla prodána státu část podniku Důl Kohinoor (bez lokality Centrum) a lokalita Ležáky a tyto byly začleněny do Palivového kombinátu Ústí, státní podnik. PKÚ, s. p. zajišťuje od roku 2004 zahlazení následků hornické činnosti po povrchové těžbě na lokalitě lomu Most – Ležáky. Obzvláště významná je realizace rozsáhlé hydrické rekultivace – zatopení zbytkové jámy lomu Most – Ležáky, která byla provedena v rámci revitalizace území dotčeného těžební činností a výrazně zlepšila ráz krajiny severně od města Most. Převažují zatravněné plochy, jež doplňuje rozptýlená funkční zeleň a běžné lesnické rekultivace.

V letech 2004-2007 bylo realizováno těsnění části dna budoucího jezera, které nebylo vnitřní výsypkou sypanou báňským způsobem ještě dostatečně utěsněno.

Dne 24. 10. 2008 bylo slavnostně zahájeno napouštění jezera Most. Dále byly realizovány úpravy obvodové komunikace a opevnění břehové linie jezera.

V červnu 2009 byla otevřena naučná stezka k budoucímu jezeru Most. Osazena byla navigačními a informačními tabulemi se základními údaji o jezeře a přilehlých rekultivovaných svazích.

koh_naucna_stezka
 
Infotabule:
1, 2, 3, 4, 5

V roce 2013 byla zahájena rekultivace území po bývalém kamenolomu Kočičí vrch, který představoval poslední doposud nepředané plochy do procesu biologické rekultivace v rámci lokality lomu Most – Ležáky.

V květnu 2014 bylo zahájeno dopouštění jezera Most na kótu konečné hladiny stálého nadržení 199 m n. m., které bylo dokončeno v září 2014.

V druhé polovině roku 2015 byly ukončeny sanační práce v severovýchodní části lokality. Z důvodu zabezpečení odtoku povrchových i podpovrchových vod a stabilizace svahů byla na severních svazích jezera vybudována soustava svodných a sběrných drénů, která byla v roce 2016 ještě dál rozšířena až do oblasti severovýchodních svahů.

V roce 2016 byla zahájena pěstební péče o založené porosty.

Vodní dílo jezero Most patří svým rozsahem k největším hydrickým rekultivacím v České republice. Má při kótě provozní hladiny 199 m n. m, rozlohu vodní plochy 309,4 ha, maximální hloubku 75 m, objem vody 70,5 mil. m3 a obvod břehové linie je 9 380 m.

Území okolí jezera Most v celkové jeho šíři slibuje po dokončení rekultivačních prací širokou škálu způsobů jeho využití. Jako stěžejní je plánováno především rekreační využití, které nebude samo o sobě omezeno pouze na plochy pláží s možností koupání a provozování vodních sportů, ale počítá se s vybudováním různých sportovních areálů, cyklostezek, naučných stezek, přírodních sportovišť atd. Samozřejmostí bude také vznik potřebného zázemí v podobě parkovišť, ubytovacích zařízení, restaurací apod. Milovníci přírody ocení ekologicky hodnotné plochy na zalesněných svazích kolem jezera, s několika mokřady, které plně zapadají do koncepce příměstské rekreace.

Kromě rekreační a hospodářské funkce a velkého rezervoáru stále cennější vody se stane jezero Most výrazným stabilizačním prvkem v krajině.

Jezero Most se otevře veřejnosti v roce 2020.