Palivový kombinát Ústí, státní podnik

kategorie: press
publikováno: 1.1.2015

Vytěžené území proměňuje v krajinu

Dříve se zabýval těžbou uhlí a doprovodných surovin, dnes úspěšně zahlazuje následky této činnosti. Palivový kombinát Ústí, který sídlí v Chlumci, zrealizoval unikátní revitalizační projekty jezer, jež se postupně otevírají veřejnosti. Nejsou ovšem jedinými klíčovými aktivitami.

Aktuálně se státní podnik soustředí například na odstraňování kontaminace podzemních vod v okolí řeky Moravy.

Těžbu uhlí a dalších surovin Palivový kombinát Ústí ukončil v průběhu 90. let minulého století. Transformoval se přitom ve společnost, která se zabývá revitalizací krajiny a zahlazováním následků hlubinné i povrchové těžby nerostných zdrojů. „V České republice působí v současné době dva státní podniky, které se zaměřují na zahlazování následků hornické činnosti. Jedná se o Palivový kombinát Ústí a podnik DIAMO. Oba subjekty si území ČR rozdělily jak teritoriálně, tak s ohledem na typ těžby a dobývaného nerostu,“ upřesnil Ing. Petr Lenc, ředitel státního podniku Palivový kombinát Ústí.

Palivový kombinát Ústí se primárně soustředí na zahlazování stop po hlubinné i povrchové těžbě hnědého uhlí v severních a severozápadních Čechách, stejně jako po hlubinné těžbě černého uhlí ve východních a středních Čechách a po těžbě ropy a zemního plynu na jižní Moravě. Konkrétně realizuje projekty, jejichž cílem je revitalizace postižených území a navrácení krajiny k užívání veřejnosti.

Z dolů jezero

K těmto klíčovým projektům patří tvorba jezer v bývalých dolech Chabařovice a Most – Ležáky. „Jsou to první dva projekty svého druhu v tuzemsku. Vlastní tvorba jezera Chabařovice, které je dnes známé také pod názvem Milada, byla zahájena v roce 2001. Napouštění bylo ukončeno v roce 2010 a do současné doby probíhá ověřovací provoz vodohospodářské soustavy. Aktuální stav je tedy takový, že po vyhodnocení výsledků zkušebního provozu připravujeme postupné zpřístupnění celé oblasti kolem jezera a otevření prostoru lidem,“ vysvětlil Petr Lenc.

V případě jezera Most je situace obdobná, nicméně s realizací projektu se začalo o něco později. Samotné napouštění jezera bylo zahájeno v roce 2008 a ukončeno bylo v loňském roce. Nedávno tedy započala fáze ověřování vodohospodářské soustavy. Budoucí režim by přitom měl být podobný jako v případě chabařovického jezera. Cílem je otevřít prostor kolem vodní plochy veřejnosti, která jej bude moci využívat k různým volnočasovým aktivitám.

To, že se jezera postupně zpřístupňují lidem, dokazují i aktivity, které státní podnik pro veřejnost připravuje. Například minulý rok na podzim proběhl Den otevřených dveří jezera Most a organizována byla i projížďka kolem jezera Milada (Chabařovice). „Protože jsme nyní v závěrečné fázi těchto jedinečných projektů, snažíme se podobnými aktivitami seznámit širokou veřejnost s tím, jak byla rekultivace provedena a jak se podařilo území postižená povrchovou těžbou obnovit. Naším záměrem je představit návštěvníkům potenciál území a především je připravit na jejich využívání,“ dodal Petr Lenc.

Bydlení, turistika, čistá voda

Zpřístupněním jezer veřejnosti ale projekty nebudou ještě ukončeny. Počítá se s jejich dalším rozvojem. Státní podnik Palivový kombinát Ústí plánuje ve spolupráci s okolními obcemi dokončit revitalizační část a vybudovat nebo dobudovat zařízení, která lidem usnadní využívání prostoru. Konkrétně se jedná například o realizaci dopravního napojení, vybudování inženýrských sítí, napojení území na síť cyklostezek nebo zajištění dalších podmínek pro rozvoj turistiky a sportu, aby bylo možné vodní plochy plně využívat. „Do takové podoby, kdy bude možné prostor používat k rekreaci, sportu nebo třeba i k trvalému bydlení, chceme území dotvořit do pěti let,“ upřesnil Petr Lenc.

Současně státní podnik pracuje i na dalším klíčovém projektu pod názvem „Odstranění starých ekologických zátěží po těžbě ropy v prostoru jímacího území Moravská Nová Ves – CHOPAV Kvartér řeky Moravy“, jehož poslední (a co do počtu sedmá) etapa byla zahájena v červenci roku 2014. „Tento projekt se zaměřuje na odstraňování následků po těžbě ropy a zemního plynu v citlivé oblasti řeky Moravy. Toto chráněné území je velmi důležité pro zásobování Jihomoravského kraje kvalitní pitnou vodou,“ uvedl Petr Lenc a dodal: „Cílem projektu je proto zamezit dotování území kontaminanty, odstranit kontaminaci zeminy ropou a zároveň vyčistit podzemní vodu, která je v některých případech ropou silně znečištěna. Pokud by se takový zásah neudělal, dojde ke znehodnocení vodárensky cenného území. Primárním cílem je tedy odstranit zdroj kontaminace a odstranit z vod škodliviny takovým způsobem, aby nebyla ohrožena pitná voda.“

Přispět svými zkušenostmi

I v následujícím období bude státní podnik pokračovat v zahlazování následků hornické činnosti v jednotlivých regionech. Některé z nich jsou přitom skutečně časově náročné. Jednou z aktivit, kterou Palivový kombinát Ústí plánuje, je řešení problematiky důlních vod, jež byla do současné doby opomíjena, ale je naprosto zásadní pro rozvoj sídelních oblastí. Stejně jako v ostatních případech by měl být i tento projekt spolufinancován z dotací Evropské unie.

Dalším důležitým úkolem, který si státní podnik vytýčil, je společně se spolupracujícími výzkumnými ústavy a dalšími odbornými organizacemi vyhodnotit data z obou projektů zaměřených na revitalizaci jezer. „Záměrem je zajistit úpravu některých legislativních či stavebních norem a využít v praxi zkušenosti, které jsme díky projektům získali. Rádi bychom vytvořili koncepci nebo metodiku pro sanaci velkých zbytkových jam, aby se už dopředu do projektů šlo s jasným cílem a bylo možné využít jejich potenciál například z hlediska energetiky nebo pitné vody. Věřím, že se nám podaří získat zajímavá data zejména z technického hlediska, která vytvoří určitý potenciál i pro širší okolí,“ informoval Petr Lenc.

Starost o bývalé zaměstnance

Palivový kombinát Ústí vyvíjí zajímavou činnost i ze společenského hlediska. Zmínit můžeme tzv. Sociální centrum, jehož aktivity se vztahují k bývalé těžební činnosti. Sociální centrum mimo jiné vypořádává nároky bývalých horníků, resp. zaměstnanců v těžebním průmyslu. Těm vyplácí například sociální dávky, na něž mají nárok z různých titulů, jako jsou třeba renty. Dodejme, že v současné ve státním podniku pracuje zhruba 300 zaměstnanců. „Našim zaměstnancům nabízíme standardní výhody. Podstatnou devizou je především jistota příjmů na dobré úrovni, stabilní pracovní prostředí nebo možnost profesního růstu,“ uvedl Petr Lenc. Pro úplnost ještě uvedeme, že minulý rok hospodařil státní podnik Palivový kombinát Ústí s rozpočtem přibližně 2,1 miliardy korun. Letošní rok bude podle aktuálního plánu ve znamení 1,9 miliard korun. Rozpočet se ale ještě může změnit s ohledem na vývoj připravovaných projektů, pokud se některé z nich podaří připravit v kratším čase.

Průmysl Dnes

 
 
sdílejte přátelům