Po ukončení těžby zbyly stovky objektů, údržba či likvidace stojí stamiliony

kategorie: Napsali o nás
publikováno: 15.7.2016

Likvidace opuštěných dolů, jejich udržování v bezpečném stavu, či využití areálů po ukončené hornické činnosti je tématem na desítky let a stojí stamiliony korun. Ke stovkám brownfieldů budou přibývat další jak na severu Moravy, tak na severu Čech.

Stát se pravděpodobně bude muset postarat nejen o propuštěné zaměstnance těžebních společností, které ukončí svoji činnost buď z důvodu neprolomení těžebních limitů, či těch, které ekonomicky nezvládnou své další fungování. Velkým problémem budou také opouštěné areály, jež bude nutno zabezpečit a posléze se o ně starat například odčerpáváním spodních vod, či zabezpečením proti sesuvům či hromadění plynu, jenž by mohl vybuchnout.

Všechny společnosti, které mají od státu přidělen dobývací prostor mají za povinnost ukládat určité procento peněz na vázané účty, jež pak slouží pro hrazení těchto nákladů.„Mezi zásadní povinnosti patří předcházení nebezpečným stavům a haváriím, platba úhrad z dobývacích prostorů a vydobytých nerostů, povinnost provést zajištění dolů nebo jejich likvidaci při přerušení nebo ukončení dobývání, provést sanace a rekultivace těžbou zasažených území, nahradit škody způsobené svou hornickou činností,“ uvádí báňský úřad. Pokud by tuto povinnost neplnil, mohl o dobývací prostor přijít. O tématu jsme psali v textu [color=#4db2ec]OKD by mohla přijít o dobývací prostor. Podle Báňského úřadu činil k poslednímu březnu aktuální stav finančních rezerv společnosti OKD na sanace a rekultivace cca 267 milionů korun a na důlní škody zhruba 256 milionů korun. Tyto finanční prostředky jsou uloženy na vázaných účtech a nepodléhají insolvenčnímu řízení. Jenže je dost pravděpodobné, že alokované peníze nebudou stačit a o další náklady se bude muset postarat stát.[/color]

Bohaté zkušenosti s tím mají dva státní podniky. Diamo a Palivový kombinát Ústí. Tyto dvě firmy jsou také určeny k tomu, aby v budoucnu vypláceli horníkům sociální pomoc – psali jsme v textu [color=#4db2ec]Sociální dávky pro horníky přesáhnou do r. 2023 miliardu korun. Státní podnik DIAMO se stará už 14 let o areály dolů a zahlazování následků po hornické činnosti v části ostravsko-karvinského revíru, kde byla ukončena těžba. Zaměstnává více než 2.500 lidí a jeho čtyři odštěpné závody Těžba a úprava uranu ve Stráži pod Ralskem (TÚU), GEAM v Dolní Rožínce, Správa uranových ložisek v Příbrami (SUL) a ODRA v Ostravě zajišťují zahlazování následků hornické činnosti po těžbě uranu, rud a části uhelného hornictví v České republice a zajišťují produkci uranového koncentrátu pro jadernou energetiku.[/color]

Nová náplň pro hornické areály

Zhruba polovina z 647 převzatých objektů byla zlikvidována, ostatní ale mají nové uplatnění. Postupně je zaplnilo 147 firem, které zaměstnávají 2600 lidí. „Mezi nejúspěšnější areály pod správou s. p. DIAMO z pohledu nového využití patří Důl J. Šverma v Ostravě, kde pracuje v různých firmách celkem přes tisíc lidí. Vytížený je také Důl Jeremenko, kde sídlí odštěpný závod ODRA a kde kromě dvou stovek pracovníků našeho odštěpného závodu působí 25 firem, které zaměstnávají téměř 500 lidí,“ uvedl Tomáš Rychtařík, ředitel státního podniku DIAMO.

Jiří Reichl

Velmi úspěšný je také areál Dolu František v Horní Suché, který DIAMO po úpravách a demolicích nepotřebných objektů v roce 2005 bezúplatně převedlo na obec. V roce 2010 byla zdejší průmyslová zóna vyhlášena „Brownfieldem roku“. DIAMO se v současné době stará o 15 důlních areálů a 2 nedůlní. „Mezi hlavní činnosti patří udržování hladiny důlních vod ve stanovené výšce řízeným čerpáním, zabezpečování starých důlních děl a zahlazování následků po hornické činnosti v likvidované části ostravsko-karvinského revíru, včetně sanací a rekultivací,“ uvedla mluvčí Diama Jana Dronská.

Využitím podzemních vod se také zabývá Palivový kombinát Ústí, který na Kladensku připravuje průzkumné vrty v šachtách, kde již skončila těžba. „Dokončení vrtných prací, včetně vyhodnocení odběrů a zpracování matematického modelu, proběhne do konce února 2017,“ sdělil ČTK ředitel společnosti Petr Lenc. Cílem kladenského projektu je i využití čerpané důlní vody po úpravě jako zdroje pitné vody. „Přepokládám využití výkonných ponorných čerpadel zavěšených na čerpacích kolonách,“ uvedl ředitel. Celý čerpací systém by měl být hotov a zprovozněn v průběhu roku 2019.Vybudování sedmi průzkumných vrtů v kladenských částech Vrapice, Dubí a Hnidousy minulý rok schválili kladenští radní. Náklady na kompletní uskutečnění projektu se odhadují na desítky milionů korun.

přečteno: 36x
 
 
sdílejte přátelům