Využití nového jezera Milada u Ústí se odkládá kvůli sesuvům i penězům

kategorie: Napsali o nás
publikováno: 4.11.2012

Doba, kdy budou moci rekreanti využívat jezero Milada na místě zatopeného uhelného lomu mezi Ústím nad Labem a Chabařovicemi, se odsouvá na konec roku 2015. Okolní obce měly zrekultivovanou oblast původně převzít příští rok, kvůli problémům se sesuvy a nedostatkem peněz se ale příprava rekreačního areálu odkládá.

"Důvodů bylo několik. Komplikace nastaly v roce 2010, kdy kvůli přívalovým dešťům došlo k rozsáhlým sesuvům půdy. A obce také řekly, že právě nemají dostatek prostředků a že chtějí termín převzetí odložit," říká ředitel Palivového kombinátu Ústí Petr Lenc, který má rekultivaci na starosti.

Lokalitu má převzít Dobrovolný svazek obcí Jezero Milada, do nějž patří Ústí, Chabařovice, Trmice, Řehlovice a Modlany. "Odklad vítáme," přiznal starosta Chabařovic Josef Kusebauch a podobně mluví i zástupci Ústí či Trmic.

Města mají napjaté rozpočty a jen údržba Milady přijde na miliony.

"Analyzovali jsme, na kolik přijdou roční náklady na běžný provoz. Došli jsme k minimální částce 5 milionů korun," počítá Lenc. Přitom rozpočet svazku obcí za loňský rok byl pouhých 85 tisíc korun.

Kusebauch dodal, že už zjišťoval, kde by co šlo ušetřit, aby bylo peněz do svazku víc. "Sondovali jsme, zda by se o travnaté plochy okolo Milady třeba mohli starat zemědělci. Tím bychom dosáhli snížení nákladů na údržbu," popsal starosta.

U jezera je jen cyklostezka
U Milady lidé nyní mohou využít jen jednu oficiální cyklostezku z Roudníků do Habří, jinak je do prostoru vstup zakázán. To platí i pro koupání. Velkolepé plány, že u jezera bude stát hotel, kemp s pláží nebo přístaviště, v současnosti vypadá spíš jako sci-fi.

"Spočítal jsem částky vyplývající ze studie o turistických možnostech jezera a došel jsem ke čtvrt miliardě. Na toto území by se měl vrátit život, ale další investice do něj by měl platit i stát," domnívá se ústecký radní Pavel Dlouhý.

Rekultivace už stála 2,5 miliardy z takzvaných státních patnácti ekomiliard určených na zahlazení následků po těžbě uhlí na severu Čech. Jenže v okolí Milady stále nelze stavět. Zasíťování pozemků bude možné, teprve až bude lokalita definitivně stabilní.

Milada je ale také stále dobývacím prostorem a podléhá správě báňského úřadu. "Pokud se neposune chráněné ložiskové území směrem na západ, ani na rekultivovaném území nemůže nic vyrůst," poznamenal Kusebauch.

Architekt Jaromír Veselý zejména proto kritizuje nekoncepčnost celého projektu. "Chybí jednotící koncepce, která měla být známá už v době, kdy se zastavovala těžba. Od toho hlavně by tady měl být stát," míní Veselý.

Plán počítal se surfaři, na Miladě ale nefouká
Důkazem nekoncepčnosti je třeba plán postavit přístaviště v místě u odkaliště trmické teplárny, kde je hluk a zápach.

Dobrovolný svazek obcí Jezero Milada původně předpokládal, že velkou vodní plochu využijí surfaři. Jenže studie společnosti KPMG ukázala, že to zřejmě nepůjde. Větrné podmínky totiž nejsou vhodné, na Miladě málo fouká. Vhodnějšími vodními sporty se tak proto zdá veslování nebo kanoistika.

Ideálním časem pro turistické využití jezera je podle této studie jaro až podzim. Horší je to přes zimu, kdy se Milada podle analytiků z KPMG vyprázdní. Na zimní sporty tu totiž nejsou dobré klimatické podmínky.

Problematická je i kvalita vody. Ta je sice nyní velmi čistá, ale v létě tomu tak nemusí být. Aby se její kvalita nezhoršovala, musí být zajištěný dostatečný průtok. Jinak by bylo dáno všanc nejen koupání, ale i rybaření. Negativně vyznívá i hrozba nevytěžených ložisek uhlí a zejména nedostatek peněz na plánovanou infrastrukturu, jež jdou do desítek milionů korun.

Zástupci KPMG nicméně zdůrazňují jeden zásadní klad. Jezero Milada má velmi dobrou dostupnost ze všech světových stran. Nedaleko ní vede dálnice D8, která se snad brzy dočká svého dokončení.

přečteno: 34x
 
 
sdílejte přátelům