Chabařovice

kategorie: Střediska
publikováno: 1.1.2019

Od historie po současnost až budoucnost dolu Chabařovice.

Historie


Zvláštností historie vývoje ústecko-chabařovické oblasti je značná roztříštěnost důlních majetků. Před 2. světovou válkou těžilo v ústecko-teplické oblasti asi 10 hnědouhelných dolů. Těžilo se převážně formou hlubinného dobývání.

Po částečném útlumu hlubinného dobývání v 60. letech se začalo vlivem výhodných geologických podmínek prosazovat povrchové dobývání hnědého uhlí.

V roce 1968 byl předmět činnosti podniku rozšířen o výrobu tlakového plynu a vedlejších produktů z hnědého uhlí. S národním podnikem byla sloučena Tlaková plynárna, kde byl vyráběn svítiplyn a vedlejší plynárenské produkty, jako například dehet, čpavková voda, kapalný dusík nebo kapalný kyslík. Závod byl z působnosti PKÚ s. p. vyčleněn v roce 1992.

V historii došlo několikrát ke změně názvu podniku, poslední změna proběhla v roce 1991, kdy podnik získal svůj současný název Palivový kombinát Ústí, státní podnik.


Lom Chabařovice


Území bývalého lomu Chabařovice se nachází v nejvýchodnější části severočeské hnědouhelné pánve v těsné blízkosti města Ústí nad Labem, Chabařovice a Trmice. Těžební činnost lomu začala v roce 1977.

Chabařovické uhlí bylo pro své chemické a fyzikální vlastnosti vyhledávaným palivem zejména v době zhoršených rozptylových podmínek v ovzduší. Uhlí mělo bezkonkurenčně nejnižší obsah síry z celé České republiky, proto nejlépe vyhovovalo podmínkám pro minimalizování zátěží životního prostředí v době inverzních stavů.

Za celé období báňské činnosti lomu Chabařovice bylo vytěženo 61 miliónů tun uhlí a odtěženo 262 miliónů m3 zemin.

Negativním důsledkem těžby bylo zvýšení prašnosti, hlučnosti a emisí, ale zároveň nutná likvidace obcí Vyklice, Hrbovice, Tuchomyšl, Otovice, Lochočice, Žichlice a části města Chabařovice, včetně devastace okolní krajiny.

V roce 1991 bylo Usnesením vlády ČR rozhodnuto o zastavení lomu Chabařovice, od tohoto roku dochází k postupnému útlumu a likvidaci. Samotný útlum byl zahájen v roce 1994. Při postupném omezování těžby uhlí a skrývky nastala otázka způsobu likvidace samotné zbytkové jámy. Nabízely se dvě varianty: mokrá a suchá. Na základě jednání Sdružení pro revitalizaci území byla odsouhlasena varianta mokrá, která s sebou přinesla možnost vybudování chybějící rekreační oblasti pro obyvatele Ústí nad Labem a okolních obcí v území zdevastovaném dlouhodobou hornickou činností. V dubnu 1997 skončila veškerá těžba, zpracování a odbyt uhlí.

Celé revitalizované území je rozděleno na jednotlivé plochy, které jsou samostatně projekčně řešeny s návazností na okolní území. Rekultivační práce zahrnují nezbytné terénní úpravy, vybudování odvodňovacích příkopů, přístupových cest a biologickou rekultivaci. Pro svou hydrologickou, protierozní, stabilizační, asanační, klimatickou a rekreační funkci je využíván lesnický způsob rekultivace. V rámci zalesňování jsou místně vysazovány regionální biokoridory a lokální biocentra.

Samotné jezero a vybudované vodní nádrže představují rekultivaci hydrickou, tzn. napuštění vodou. Zatápění zbytkové jámy bylo zahájeno 15. 6. 2001. V roce 2004 byly zahájeny práce na protiabrazivním opatření a opevnění břehů. V místech, která jsou určena pro koupání a slunění bylo opevnění upraveno tak, aby byl umožněn snadný vstup do jezera.

V roce 2006 byla zprovozněna cyklotrasa, která vede rekultivovaným územím a navazuje na cyklotrasu propojující hřeben východních Krušných hor s Milešovským středohořím.



Mezi stěžejní problémy revitalizace území patří dosažení optimální výsledné kvality vody jezera, využitelné pro účely ekologické a pro koupání. Kvalita vody je pravidelně sledována pomocí odebírání vzorků u tzv. monitorovacích míst. V rámci bioregulační ochrany byly do jezera vysazeny druhy dravých ryb: bolen, štika a sumec.

Zájmové území lomu Chabařovice spadá do povodí řeky Bíliny. Stavbou „Převedení vody z jezera Chabařovice do řeky Bíliny“ byly nadbytečné vody z jezera svedeny propojovacím zatrubněním do otevřeného příkopu, který je zaústěn do řeky Bíliny. Z důvodu ochrany lomu Chabařovice před přítoky povrchových vod ze západu byly zřízeny dvě nádrže – Modlany a Kateřina.



V rámci postupného zpřístupňování oblasti v okolí jezera Milada širší veřejnosti byla dne 22. 9. 2013 slavnostně otevřena naučná stezka vedoucí z města Chabařovice k jezeru Milada. Informační tabule na stezce seznamují návštěvníky s historií přilehlého území, hlubinného dobývání uhlí, způsobem provádění rekultivací a informují o vyskytující se fauně a flóře.

Napouštění jezera Milada bylo ukončeno k 8. 8. 2010 dosažením konečného stavu provozní hladiny na kótu 145,7 m n. m. Při dosažení této hladiny byl objem vody v jezeře 35,601 mil. m3 a rozloha 252,2 ha. Podle generelu rekultivací aktualizovaného k 31. 12. 2014 tvoří celkové rozpracované rekultivační akce 871,5 ha, z toho 52 ha zemědělské rekultivace, 329 ha lesnické rekultivace, 281 ha hydrické rekultivace a 210 ha ostatní rekultivace.




Kompletní správu majetku v rozsahu lokality Chabařovice, bývalé lokality Doly Nástup Tušimice a Palivového kombinátu Vřesová, státní podnik, zajišťuje oddělení správy majetku s. p. PKÚ na podnikovém ředitelství v Chlumci.

Hornická činnost na lomu Chabařovice byla ukončena k 18. 12. 2014 na základě splnění veškerých podmínek podle Plánu likvidace lomu Chabařovice. Ke dni 26. 3. 2015 bylo vydáno rozhodnutí o zrušení dobývacího prostoru, čímž došlo k uvolnění předmětného území z báňské legislativy a pohyb osob se nadále řídí obecnou legislativou.

V roce 2006 byl založen Dobrovolný svazek obcí jezera Milada, který se zaměřuje na přípravu projektů, jejichž cílem je vybudování infrastruktury pro cestovní ruch, rozvoj rekreace a turistického ruchu v revitalizovaném území, ochranu přírody a životního prostředí a aktivity směřující k rozvoji celé zájmové oblasti jezera Milada.

Dne 30. 5. 2015 se uskutečnilo slavnostní otevření prostoru jezera Milada pro veřejnost.


Současnost


Náhradou za Chabařovický lom s nejekologičtějším a nejkvalitnějším nízkosírnatým uhlím v ČR je rozlehlá rekreační zóna s jezerem. Jedná se o první hydrickou rekultivaci velkého povrchového lomu v České republice, u kterého po ukončení těžby sanační a rekultivační práce dospěly do stadia, kdy byla zbytková jáma po těžbě zaplavována vodou.

Zrekultivované území slouží všestrannému využití – pro rekreaci, oddych, turistiku, sport a další aktivity. Současně plní významnou funkci krajině - estetickou i ekologickou.

V současné době pokračují práce na vybudování inženýrských sítí, vybudování mol pro pohodlnější vstup do vody a ekomol pro vodní ptáky. Také vznikne zázemí pro přístav.


Budoucnost


Pro kvalitní rozvoj celého území jezera Milada se připravuje Architektonická soutěž, ve které budou mít odborníci možnost navrhnout realizovatelná řešení. Socializace a zapojení celé lokality do širších okolních vztahů je klíčovým parametrem pro budoucí život celé oblasti.