Návštěva premiéra Andreje Babiše v PKÚ

Budou jezera, která by mohla vzniknout v Ústeckém kraji zatopením dolů a lomů, propojená nebo ne? Klíčová otázka, o které v Palivovém kombinátu Ústí (PKÚ) jednali premiér Andrej Babiš, ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, ministr životního prostředí Richard Brabec, hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček a ředitel PKÚ Petr Lenc. Strategické rozhodnutí musí padnout v brzké době, v roce 2024 totiž skončí těžba v lomu ČSA.

„Jezero Milada, jezero Most a lom ČSA. Na MPO ověřují záměr na propojení všech těžebních jam tak, aby tady na Ústecku mohla vzniknout soustava propojených jezer nejen pro rekreaci, ale tvorbu zelené energie. Projekt je to velice pěkný,“ říká premiér Andrej Babiš.

Pokud by se jezera propojila, vznikl by potenciální velký zdroj energie s výkonem malé jaderné elektrárny. S vizí propojení či ne bude třeba řešit budoucnost lomu ČSA. „V lomu ČSA skončí těžba v roce 2024. Pak se zatopí. Pokud do výšky 230 m n. m., bude možné ho propojit s ostatními už existujícími či plánovaným jezery, která v  Ústeckém kraji vzniknou sanací hornické činnosti. A bude tak možné vybudovat energetické dílo srovnatelné s výkonem malé jaderné elektrárny,“ říká ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává: „Pokud do výšky 180 m n. m., budou to individuální vodní díla.“

„Projekt je klíčový v souvislosti se zadržování vody v krajině, což je v kontextu s problémem sucha nanejvýš aktuální,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec a dodává: „Pokud by se jezera propojila, vznikl by samozřejmě obrovský vodní zdroj něco jako Vltavská kaskáda.“

„Občané Ústeckého kraje pro Českou republiku udělali skutečně hodně. Mají odpracováno v dolech a lomech a  nárok na to, aby to, co zemi dali, se jim v dobrém vrátilo,“ říká hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček a dodává: „Bez pomoci státu ale není možné krajině po hornické činnosti vdechnout nový život.“ 

„Máme za úkol do poloviny příštího roku připravit studii proveditelnosti v kontextu se zahlazováním následků hornické činnosti. Situaci chceme důkladně zanalyzovat ze všech úhlů pohledu a vládě předložit konkrétní návrh řešení,“ uzavírá ředitel PKÚ Petr Lenc.

Vláda by tak o formě hydrické rekultivace mohla rozhodnout do roku 2021.